Aktuální téma - radioaktivita
Většina z nás si velmi dobře pamatuje na „Černobyl“, kdy jsme byli vystaveni radioaktivitě, aniž by nás kdokoliv varoval a aniž bychom se dozvěděli, jak minimalizovat poškození našeho zdraví způsobené ozářením. Proto je zcela pochopitelné, že při havárii atomové elektrárny v Japonsku a následném úniku radioaktivity do ovzduší se objevily obavy, do jaké míry to může poškodit náš zdravotní stav, zda je nutno se proti tomu bránit a jakým způsobem.
Při poškození jaderného reaktoru se jedná především o únik radioaktivního jódu „I 131“, který se roznáší vzduchem. Poločas jeho rozpadu je 8 dnů, proto se koncentrace tohoto izotopu s odstupem času rychle zmenšuje. Velká vzdálenost od Japonska je proto naší výhodou.
V místě spadu se radioaktivní jód dostane do těla lidí a ukládá se ve štítné žláze. Podle množství pak může, ale nemusí, vyvolat rakovinu či jiné závažné onemocnění štítné žlázy. V případě existujícího rizika ozáření je doporučováno nárazové podání jódu, protože při jeho včasném podání se štítná žláza tímto prvkem dostatečně nasytí a pak radioaktivní jód nepřijme. Proto „zdravý“ jód preventivně chrání před zmíněným zdravotním poškozením. Výzva k preventivnímu nárazovému použití je vyhlašována příslušnými regionálními orgány.
Použití jódu preventivně ve vyšších dávkách může nést vážná rizika, například u osob
s alergií na jód, dále u osob, které se pro onemocnění se štítnou žlázou léčily nebo léčí. Proto preventivní užívání jodových tablet bez konkrétní nutnosti naprosto není možné doporučit. Tato forma „prevence“ zdraví spíše poškodí, než podpoří.
Ve výživových doporučeních je požadováno, aby u dospělého člověka se běžná denní dávka jódu pohybovala v dávce do 50 mg/den (mikrogramů.). Podstatnou část této dávky přijímáme ve formě soli, která je běžně jodidována.
Pro případ mírně zvýšeného rizika – to může být například nyní, kdy chceme být zajištěni dostatečnou saturací jódem, aby štítná žláza neměla tendenci vychytávat radioaktivní jód z ovzduší, můžeme použít REVITIN a NUTRATHIN, kde je „zdravý“ jód v dávce dostatečné, ale nikoliv nadměrné, tedy zcela bez negativních vedlejších účinků.
V jedné doporučené dávce REVITINU je obsaženo 6 mg jódu a v NUTRATHINU je to 15 mg. Konkrétně to znamená, že při použití dvou dávek REVITINU a jedné dávky NUTRATHINU máte bezpečně zajištěno zvýšení jódu cca o 34 mg, což je přibližně 20 % denní potřebné dávky. Přitom bezpečně víme, že zvýšíme množství jódu ve štítné žláze, aniž to bude mít nepříznivý vliv na funkci štítné žlázy.
Je zcela jasné, že při užívání REVITINU a NUTRATHINU ovlivníme organizmus příznivě nejen vyšší dávkou jódu, ale i antioxidačními (ochrannými účinky), zvýšením imunity, protisklerotickým efektem, zlepšením činnosti jater a mozkové tkáně. Jen mírné zvýšení dávek u produktů, které už pravděpodobně užíváte vám přinese také jistotu a klid, protože jste udělali vše, co jste mohli pro zdraví své, i svých blízkých.
Doc. MUDr. Lubomír Kužela DrSc.