Nutra Ben forte

Charakteristika a působnost hlavních složek Nutra Benu forte

Nejvýznamnější složky NutraBenu (extrakty Ginkgo biloba, Pycnogenol, rutin a naringin) lze zařadit mezi tzv. fytofarmaka. To jsou přírodní léčivé látky, které by v budoucnu mohly velmi významně konkurovat syntetickým léčivům.

Ginkgo biloba

Extrakt z listů Ginkgo biloba je dnes považován za jedno z nejúspěšnějších přírodních léčiv, s významnými účinky při prevenci chorob nervového systému a při oddalování stárnutí.

Strom Ginkgo je nejstarším žijícím druhem, který rostl již před 200 miliony let. Pro léčivé účinky extraktu je nejsledovanějším rostlinným druhem v historii. Extrakt Ginkgo je jedním z nejčastěji předepisovaných léčiv. Ve světě předepisuje Ginkgo 100 000 lékařů více než 10 milionkrát ročně.

Některé z účinků ginkga se připisují jeho silným antioxidačním vlastnostem, mechanizmus jeho působení je však podstatně širší. Ginkgo je bohatou směsí různých biologicky aktivních látek, jejichž vzájemná souhra je vlastní příčinou širokého spektra mnohostranných preventivních i léčebných účinků.

Nejdůležitějšími složkami extraktu jsou flavonoidy a terpenoidy. Flavonoidní frakce zahrnuje flavonové glykosidy, kampferol, quercetin a isoramnetin. Biologicky aktivními terpenoidy jsou gingolidy. Posledně jmenované látky jsou typickými složkami extraktu Ginkgo biloba a nebyly nalezeny v žádných jiných přírodních zdrojích. Podle dnešních poznatků terpenoidy ginkga především ovlivňují cévní a mozkové metabolické procesy.

Ginkgo se používá při prevenci a léčení řady nemocí, jako je Alzheimerova a Parkinsonova choroba, stařecká demence, periferní arteriální nedostatečnost, intermitentní klaudikace (křečovitá, přerušovaná bolest v dolních končetinách způsobující kulhavost), cerebrovaskulární nedostatečnost a syndromy závratí. Demence se zpravidla definuje jako degenerace způsobená ztrátou neuronů a zhoršeným přenosem nervového vzruchu a snížením intelektu následkem poruch v přísunu kyslíku a glukózy.

Degenerace se zhoršuje zvýšeným uvolňováním volných kyslíkových radikálů a peroxidací buněčných (neuronových) lipidů. Ginkgo potlačuje rozvoj demence zvýšením přísunu krve do mozku, zvýšenou využitelností kyslíku a glukózy, neutralizací volných radikálů.

Bylo zjištěno, že extrakt Ginkgo biloba přímo ovlivňuje nervové přenosy. Ginkgo příznivě ovlivňuje uvolňování i jiných typů přenašečů nervových vzruchů, např. dopaminu a noradrenalinu.
Ginkgo též inhibuje shlukování krevních destiček, snižuje riziko aterosklerózy, urychluje léčení zánětů a otoků, potlačuje tinitus (šum v uších).

Úspěšná byla též léčba mozkové nedostatečnosti, která souvisela s poruchami mozkových cév (vzniká nedostatečným prokrvením mozku nebo při mozkovém krvácení). Tato choroba se projevuje poruchami hybnosti, řeči a ve vážnějších případech i ztrátou vědomí, ochrnutím a smrtí (mozkovou mrtvicí). Závažnou komplikaci při mozkových mrtvicích představují otoky. V konečné fázi jsou charakterizovány ztrátou intracelulárního draslíku a akumulací vody, sodného, chloridového a vápenatého iontu v buňkách ischemické zóny. U relativně zdravých jedinců dlouhodobá aplikace extraktu ginkgo se projevuje zlepšením paměti, logického myšlení a koncentrace.
Podobně jako v mozkových tkáních, tak i v končetinách může ginkgo významně zvýšit prokrvení a pozitivně ovlivnit léčení ateropatii. Po 1měsíčním podávání extraktu pacientům s arteriální insuficiencí se vzdálenost, na kterou došli bez bolesti v dolních končetinách, zvýšila o 46%.

Extrakt Ginkgo biloba též výrazně zvyšuje absorpci glukózy v hladkých svalových buňkách aorty a zvyšuje syntézu glykogenu v srdečním svalu. V jedné z novějších studií se uvádí, že směs ginkga a zázvoru má vlastnosti antiemetika (přípravku proti zvracení), srovnatelné se známým lékem metaclopramidem.

Dlouhodobá aplikace ginkga (6 a více měsíců) byla úspěšná při léčení arteriální dysfunkce erekce. Po šestiměsíční terapii se 30 pacientům z šedesáti vrátila potence a určité zlepšení stavu bylo pozorováno i u dalších patnácti pacientů.

Koenzym Q10

Tento koenzym je jedním z nejúčinnějších v řadě bifenolických (chinonových) složek oxidoredukčních enzymů. Je součástí specifického enzymu, tzv. cytochromrekuktasy. Je klíčovým článkem k zisku energie v buňkách (mitochondriích).

V dýchacích řetězcích se uskutečňuje přenos dvojice vodíkových protonů a elektronů z oxidovatelného substrátu systémem přenašečů na kyslík (1/2 O2) za vzniku molekuly vody. Vznik této molekuly je spojen s postupným uvolňováním energie vodíku a její fixací ve vysokoenergetických vazbách ATP (adenosintrifosfát), z nichž se energie čerpá k syntetickým procesům nebo se využívá při tělesné či duševní činnosti.

Optimální metabolizmus buněk a tkání je velmi závislý na přísunu a možnostech zpracování energetických substancí (glukóza, mastné kyseliny). Nedostatek vhodných enzymů pro zpracování a transformaci energie vede ke zpomalování až zastavení metabolických pochodů s mnoha rizikovými následky. To platí u somatických buněk a ještě více u buněk nervových.

Velmi častou příčinou nedostatečného nebo pomalého získávání energie v buňkách je deficit enzymů na bázi koenzymu Q10.

Koenzym Q je součástí všech dýchajících organizmů - od bakterií přes houby a rostliny k živočichům. Proto je též znám pod názvem ubichinon pro jeho ubikvitární výskyt ve všech formách života.

Koenzym Q10 je obsažen v řadě potravin, bohužel díky nevhodnému zpracování se velká část zničí dříve, než přijde na stůl. Hlavním zdrojem koenzymu Q10 jsou hovězí srdce a játra. V rostlinné stravě je obsažen koenzym Q9, který zdravý jedinec dovede přeměnit na nezbytný koenzym Q10. Schopnost syntézy koenzymu Q10 však klesá s věkem, proto je u stárnoucí generace tak důležitá suplementace koncentrovaným preparátem, např. formou Nutra Benu forte. Ideální formou pro Q10 jsou želatinové tobolky, které se snadno rozpouštějí a neovlivňují jeho resorpci. Podaný koenzym se po resorpci v zažívacím traktu dostává do jater, kde se stává součástí lipoproteinů o velmi nízké hustotě (VLDL), ve kterých je pak krví přenášen k buňkám.

Je třeba si uvědomit, že zvýšení hladiny koenzymu na fyziologicky normální hodnotu probíhá pomalu a je otázkou několika měsíců. Při značném deficitu se zdravotní stav může zlepšit i po kratší době.

Jak již bylo řečeno, Q10 je přirozenou součástí potravy a je naprosto netoxický, bez vedlejších účinků i při vysokých dávkách podávaných po dlouhou dobu. Překážkou pro používání vyšších dávek není tedy jeho toxicita, ale vysoká cena.

Koenzym Q10 je, podobně jako vitamin E, typickým antioxidantem zabraňujícím především degradaci membránových lipidů. V posledních letech se koenzym Q10 využívá pro zlepšení funkčnosti srdce. Bylo prokázáno, že kardiaci mají ve srovnání se zdravými jedinci snížený obsah Q10 asi o 25%.

Snížená hladina Q10 byla pozorována i u některých typů rakoviny, zejména u rakoviny prsu a pankreatu. Pozitivních výsledků bylo dosaženo i při léčbě rakoviny konečníku a plic. U nemocných se současně posílil imunitní systém, což mimo jiné bylo dokumentováno zvýšenou hladinou IgG (imunoglobuliny).

Aplikace Q10 hraje významnou roli i při léčbě zánětů dásní, dystrofie svalů a některých druhů alergií, lehkých mozkových dysfunkcích. Q10 byl úspěšně použit i pro snížení vysokého krevního tlaku. Zajímavé jsou i pozitivní výsledky terapie s Q10 u diabetických pacientů.

Pycnogenol (PYC)

Termín pycnogenol se dnes téměř výhradně používá pro označení specifické směsi flavonoidů, extrahovaných z kůry borovice přímořské (Pinus maritima). V posledních letech je pycnogenol využíván celosvětově jako nutriční doplněk a léčivo pro různé choroby od chronických zánětů až po oběhové dysfunkce.

Chemické složení extraktu není sice s konečnou platností zcela objasněno, jeho hlavní složky jsou však již známy. Mnohé z těchto složek jsou též přirozenou součástí ovoce, mimo jiné hroznů a jahod, a některých nápojů, jako je černý a zelený čaj a červené víno. V pycnogenolu jsou však tyto účinné látky ve značně koncentrovanější formě. Dnes je již známo, že konzumace takových potravin a nápojů s obsahem polyfenolů může být jedním z důležitých faktorů menšího výskytu degeneračních (civilizačních) chorob.

Díky struktuře hlavních složek je pycnogenol velmi silným antioxidantem. Jednotlivé složky mají schopnost zhášet volné radikály. Flavonoidy z pycnogenolu hrají mezi antioxidanty hlavní roli a společně s dalšími, zejména pak s kyselinou askorbovou významně přispívají k účinnosti obranného systému proti oxidačnímu stresu.

Pycnogenol se uplatňuje i při ochraně oční sítnice před fotooxidačním stresem. Předpokládá se, že interakce pycnogenolu s bílkovinami by mohla hrát důležitou roli v prevenci a léčbě nádorových onemocnění.

Vliv PYC na oběhový systém je výsledkem dvou různých aktivit, relaxace cévních stěn a zvýšení odolnosti kapilár. Kombinace těchto dvou jevů má za následek zlepšení mikrocirkulace krve. Nově bylo publikováno použití PYC ve farmakologii pro jeho schopnost zamezovat shlukování krevních destiček indukované kouřením, a to bez nepříznivého efektu častého krvácení, jako tomu bývá u aspirinu.

Cévní onemocnění oka představují důležitou patologickou komplikaci spojenou s výskytem diabetu a dalších degenerativních onemocnění. Složky pycnogenolu byly testovány na pacientech trpících různými cévními poruchami (např. zánět žil, hemoroidy, primární nebo sekundární oční léze při diabetu apod.). Ve všech případech bylo zaznamenáno značné zlepšení odolnosti kapilár a dalších objektivních a subjektivních parametrů se zvláštním důrazem na diabetické poškození sítnice.

Rozpad vláken elastinu je klasickou histologickou známkou zánětlivé odpovědi spojené s několika patologickými jevy a procesem stárnutí. Elastin spolu s kolagenem jsou důležité složky stěn cév. Přispívají k jejich pružnosti, pevnosti a propustnosti. Zánět je mnohasložková buněčná odpověď zásadního významu v udržování homeostázy při napadení organizmu cizorodými agens (např. bakteriemi, viry, dráždivými látkami) nebo při mechanickém poranění tkáně.

Chronické zánětlivé procesy jsou skutečně charakteristické pro řadu onemocnění, jako je ateroskleróza, artritida a Crohnova choroba, a je pravděpodobné, že je příčinou více než 30 % nádorů u lidí. Je proto velmi důležité lokalizovat zánětlivou odpověď, která na jedné straně zvyšuje schopnost imunitního systému ničit cizorodá agens, na druhé straně poskytuje účinnou obranu proti sebepoškozování.

Rutin

Spolu s naringinem patří mezi flavonoidy citrusových plodů. Získává se extrakcí slupek pomerančů, grepů, mandarinek a citronů, případně i extrakcí pohanky. Rutin je svým složením i účinky blízký příbuzný výše zmíněným flavonoidům z extraktu listů Ginkgo biloba.

Flavonoidy jsou významnou skupinou bioaktivních látek s celou řadou pozitivních fyziologických účinků. Nejznámější je jejich schopnost zvyšovat pevnost cévních stěn, snižovat jejich propustnost a omezovat krvácivost periferních kapilár (např. dásní a hemorrhoidálního cévního plexu). Uplatňují se při zánětlivém onemocnění oční sítnice, jako je např. diabetická retinopatie a zelený zákal, při výskytu krve v moči, případně při omezení krvácivosti konečníku a tlustého střeva. Dlouhodobá aplikace flavonoidů může snížit výskyt náhlých srdečních i mozkových příhod.

Známá je i schopnost rutinu a příbuzných flavonoidů dilatovat krevní kapiláry, zvyšovat prokrvení tkání a zabraňovat vzniku křečí.

Flavonoidy též patří mezi přírodní látky s účinkem antihistaminik (protialergické účinky).
Rutin je, podobně jako jiné flavonoidy, lapačem volných radikálů a chrání organizmus spolu s jinými složkami antioxidačního systému před oxidačním stresem. Chrání vitamin C před oxidací a zvyšuje tak jeho mnohostrannou využitelnost v organizmu.

Naringin

Naringin je jedním z nejznámějších citrusových flavonoidů, který je obsažen především v grapefruitovém džusu a je příčinou nahořklé chuti. Velmi důležitou vlastností naringinu je schopnost zlepšovat elasticitu a propustnost cévního systému, což má význam v prevenci kardiovaskulárních chorob. Tento flavonoid zvyšuje exkreci pankreatické šťávy a trávicích šťáv tenkého střeva a prostřednictvím bloudivého nervu (vagus) zvyšuje i produkci žaludeční šťávy.

Fosfolipidy (lecithin)

Látky tohoto typu představují 27% sušinové hmotnosti mozkové tkáně. Už sama tato skutečnost vypovídá o jejich významu.

Kromě vnitřních buněčných struktur a membrán tvoří fosfolipidy mezibuňečné informační spoje. V Nutra Benu forte jsou všechny důležité druhy fosfolipidů: fosfatidylcholin, fosfatidyletanolamin a fosfatidylinositol.

Nedostatek fosfolipidů představuje pro nervové, ale i somatické buňky vážné postižení fysiologických procesů. Lecitin se taktéž podílí na lepší vstřebatelnosti a využitelnosti některých složek preparátu.

Vitaminy

Nutra Ben forte obsahuje základní řadu antioxidačních vitaminů, tzv. ACE systém. Vitamin A je zde reprezentován svým prekurzorem ß-karotenem, u kterého nehrozí předávkování. Karoten je účinným lapačem volných radikálů. V organizmu se váže na HDL a LDL lipoproteiny, a zabraňuje tak jejich oxidaci. Chrání kůži před poškozením UV-paprsky.

Vitamin C (askorbát) je též účinným lapačem volných radikálů. Je potřebný pro regeneraci oxidovaného vitaminu E, který by se bez přítomnosti askorbátu rychle vyčerpal a ztratil by svoji schopnost chránit nenasycené mastné kyseliny v membránách.

Vitamin E (tokoferol) je nejúčinnější antioxidant v tzv. tukových strukturách. Reaguje s hydroxylovými, peroxylovými a alkoxylovými radikály, zháší singletový kyslík. Ochraňuje tukové složky a buněčné membrány před oxidací a působí tak preventivně proti ateroskleróze.

Minerály

Selen tvoří základní antioxidační enzym. Byl popsán výskyt některých druhů rakoviny u jedinců s nízkým obsahem selenu a gluta-thionperoxidázy v krvi.

Zinek tvoří (spolu s mědí) aktivní centrum enzymu, který se vyskytuje především v cytoplasmě, v lymfě a v synoviální tekutině (v kloubním mazu). Chrání aerobní organizmy před oxidačním poškozením. Známý je i protizánětlivý účinek tohoto enzymu (dismutáza).