Praeostin

Charakteristika a působnost hlavních složek Praeostinu

Minerály a stopové prvky

Vápník

Příjem vápníku od raného mládí je pro prevenci osteoporózy jedním z rozhodujících faktorů. Děti od jednoho roku do tří let by každý den měly přijmout potravou 500 mg vápníku, od čtyř do osmi roků 800 mg a mládež od devíti do osmnácti let 1 300 mg.

Doporučený přísun vápníku je u žen před menopauzou a u mužů do 65 let je 1 000 mg, u žen po menopauze a u starších mužů 1,5 g denně. Pokud dospělá osoba nepije mléko a nejí mléčné výrobky, přijímá denně potravou kolem 0,6 g vápníku. Zbytek z doporučeného množství, tj. 0,4 až 0,9 g může snadno získat, pokud vypije půl litru mléka a sní kolem 50 g tvarohu nebo sýra. Absorpční schopnost vápníku se snižuje s rostoucím věkem a s nedostatkem pohlavních hormonů a vitaminu D. Využitelnost vápníku ve střevě dále závisí na podaném množství. Až do 0,5 g jednorázově podaného vápníku je jeho absorpce relativně rychlá.

Nejvhodnější dobou pro podání vápníku je večer před spaním, protože v nočních hodinách se osteoresorpce uplatňuje ve větší míře než během dne.

Suplementace vápníkem je pro prevenci a terapii osteoporózy celoživotní záležitostí. Při nadměrném přísunu vápníku (nad 2 g denně), některým jedincům hrozí zvýšená tvorba močových kamenů a zácpa.
Samotný vápník vzniku osteoporózy nezabrání, k tomu je třeba vápník kombinovat s dalšími látkami, zejména s vitaminem D, s vitaminem K, s hořčíkem, zinkem, mědí, manganem, bórem, křemíkem, molybdenem a v neposlední řadě s fytoestrogeny.

Hořčík

Hořčík je přirozeným antagonistou vápníku a brání nadměrnému přívodu vápníku do krve.
Suplementace hořčíkem je pro terapii osteoporózy stejně důležitá jako suplementace vápníkem. Ženy nemocné osteoporózou mají významně nižší obsah hořčíku v kostech než zdraví jedinci. Deficience hořčíku u lidí je zpravidla doprovázena poklesem vitaminu D a zvýšeným rizikem osteoporotického onemocnění. Tato souvislost se vysvětluje snížením aktivity enzymu, který se zúčastňuje konverze vitaminu D na jeho aktivní formu. Příčinou snížené aktivity je nízká hladina hořčíku. Mimo jiné aktivuje alkalickou fosfatázu, enzym který se podílí na tvorbě krystalického vápníku.

Zinek

Pro tvorbu zdravých kostí je nezbytným prvkem. Mimo jiné zvyšuje aktivitu vitaminu D. Zinek reguluje uvolňování kalcitoninu ze štítné žlázy. Tento hormon snižuje obsah vápníku v krvi a používá se pro léčení osteoporózy. Typická strava neobsahuje dostatečné množství zinku a měl by být doplňován formou suplementu.

Bór

Bór ovlivňuje metabolizmus vápníku, hořčíku, fosforu a draslíku, tj. makroprvků, které se zúčastňují stavby kostí. Nedostatek bóru zvyšuje urinární sekreci vápníku a hořčíku a snižuje absorpci vápníku ze střeva. Po osmi dnech užívání bóru v množství 3 mg denně klesly ztráty vápníku v moči starších žen o 40%, hořčíku o 33% a fosforu o 30%. Bór sice nemá schopnost zvyšovat novotvorbu kostní tkáně, potlačuje však resorpci. Bylo zjištěno, že vyšší přísun bóru je schopen snížit dobu hojení zlomenin až na polovinu. U postmenopauzálních žen, které braly dietu s vyšší hladinou bóru, byla hormonální aktivita stejná jako u žen, léčených estrogeny. Skutečnost, že bór zvyšuje hladinu estrogenu však neznamená, že suplementace bórem přináší stejná rizika jako estrogenní terapie. Vliv estrogenu na vznik rakoviny je závislý na velikosti dávkování. Za přítomnosti doporučeného množství bóru stačí pro dosažení stejné hladiny již jen 5 % z běžně předepisované dávky hormonu. Jinými slovy řečeno, bór je schopen vytvářet estrogenový efekt bez rizika, spojeného s aplikací vysokých dávek estrogenu.

Křemík

Vzhledem ke svým příznivým účinkům při tvorbě a udržování dobrého zdravotního stavu kostí a chrupavek je křemík dalším důležitým prvkem, uplatňujícím se při prevenci a léčení osteoporózy.
Nejznámější funkcí křemíku v kostech a chrupavkách je účast na tvorbě kolagenové matrice. Křemík nejen zvyšuje biosyntézu kolagenu, ale hraje rozhodující roli při jeho zesítění, které zpevňuje pojivovou kostní matrici. Křemík se ukládá v růstových zónách kosti, kde urychluje mineralizaci. Suplementace křemíkem zvyšuje mineralizaci kostí i v případě sníženého obsahu vápníku v potravě. Tyto účinky se zvyšují přítomností bóru, manganu, hořčíku a draslíku.

Měď

Nízká hladina mědi v krvi upozorňuje na riziko osteoporózy. Nedostatečný přísun mědi se projevuje urychlením osteoporotického onemocnění a snížením pevnosti kostí. Měď je nezbytná pro tvorbu kolagenu, neboť je složkou metaloenzymu angažovaného v syntéze proteinů pojivových tkání. Obsah mědi ve stravě obyvatel vyspělých zemích je asi poloviční než je doporučené množství.

Mangan

Mangan je nezbytným prvkem pro normální mineralizaci kostí a pro syntézu pojivových tkání v kostech a v chrupavkách. Při nedostatku manganu v potravě dochází k snížení hustoty kostní tkáně a k zvýšení rizika zlomenin. Osoby trpící osteoporózou mají až o 75% nižší hladinu manganu než je normální hladina.

Molybden

Jeho obsah v těle je nepatrný - pouze kolem 10 mg. Přesto, že se ze střeva poměrně snadno absorbuje, jeho hladina v krvi bývá nedostatečná. Příčinou je jeho nízký obsah v měkké pitné vodě a v rafinovaných potravinách. Má stěžejní úlohu při tvorbě kyseliny močové, při využití železa, při metabolizmu sacharidů a při detoxikaci sulfitů. Potlačuje účinky nitrosaminů, které jsou hlavním iniciátorem vzniku rakoviny jícnu.

Nedostatek molybdenu může vést k anemiím, astmatu, k zubním kazům, k infekcím močového měchýře, k depresím, k impotenci a k zrychlené činnosti srdce. Suplementace molybdenem vyžaduje zvýšený přísun mědi, protože molybden absorpci mědi potlačuje. Role molybdenu v prevenci osteoporózy není zatím objasněna. Zjistilo se však, že molybden zesiluje účinky fluoru při prevenci zubních kazů a zvyšuje tvrdost zubní skloviny.

Vitaminy

Vitamin D

Přirozenou formou vitamínu je cholekalciferol (vitamin D3). Umožňuje vstřebávání (absorpci) vápníku a fosforu ve střevě a vytváří tak základní podmínku správné tvorby kostí a snižuje riziko vzniku pokročilé osteoporózy. Zdrojem vitaminu D jsou především tuky a některé obilniny. Většina potřebného vitaminu D se však vytváří v kůži pod ozářením UV-B složky slunečního záření. V letním období postačuje přiměřený pobyt na slunci, v zimním období je však sluneční svit málo intenzivní a nezbývá než sáhnout po vhodných suplementech. Problém nedostatku vitaminu D je závažnější u starších lidí, kterým se pobyt na slunci většinou nedoporučuje. Podle dostupných statistických údajů trpí nedostatkem vitaminu D asi 60% osob nad 65 let.

Denní doporučená dávka vitaminu D3 je 10 mikrogramů (400 IU), pro starší osoby dvojnásobek. Pro jeho zajištění - zejména v zimním období - běžná strava nestačí.

Při předávkování (dávky nad 2 000 IU denně, tj. 5x větší než doporučené) hrozí vysoká hladina vápníku v krvi (hyperkalcemie) a jeho usazování v některých tkáních. Dramaticky se též zvyšuje obsah vápníku v moči (hyperkalciurie).

Vitamin K

Snižuje únik vápníku močí u osteoporotických pacientů o 50%. Bylo zjištěno, že osoby trpící osteoporózou mají až o 65% nižší obsah vitaminu K v krvi.

Vitamin K je důležitý při syntéze některých krevních bílkovin, které se účastní srážení krve. Před časem se však zjistilo, že je také nezbytný při tvorbě osteokalcinu, proteinu, který byl nalezen pouze v kostech. Osteokalcin vytváří proteinovou matrici, na které vápník krystaluje. Proto je vitamin K pro tvorbu kostí a jejich remodelaci suplementů pro prevenci a léčení osteoporózy nezbytnou složkou.

Vitamin B6

Bylo zjištěno, že nedostatek vitaminu B6 způsobuje osteoporózu u krys. Účinek suplementace tímto vitaminem se vysvětluje jeho účastí při enzymatickém zesítění kolagenních vláken, procesu, který zvyšuje pevnost pojivových tkání. Vitamin B6 také snižuje hladinu homocysteinu v krvi, o kterém se předpokládá, že brzdí syntézu kolagenu.

Vitamin B12

Podílí se na látkové výměně, např. tvorbě nukleových kyselin, je důležitý u některých typů chudokrevnosti. V Preaeostinu je přítomen především pro jeho účinnost s vitaminem B6 a kyselinou listovou pro ochranu organických částí kostí.

Kyselina listová

Podílí se taktéž na tvorbě nukleových kyselin, je velmi důležitá pro stavbu nervového systému. V poslední době začíná hrát významnou úlohu při eliminaci nadbytečné koncentrace homocysteinu v lidském těle. Vysoká hladina této látky je spojována se vznikem zvýšeného rizika srdečních chorob či cévních onemocnění (mozkové příhody, infarkt myokardu, angina pectoris, hluboké žilní trombózy). Jednou z příčin vzniku těchto chorob je schopnost homocysteinu bránit výstavbě kolagenních vláken, což má taktéž velký význam pro zdravotní stav kostí.

Resveratrol (fytoestrogen)

Trans-resveratrol patří mezi nesteroidní přírodní fytoestrogeny, funkčně podobné steroidním estrogenům. Udržet fyziologicky normální hladinu estrogenů je nezanedbatelnou podmínkou fyzického a duševního zdraví každé ženy. Estrogeny jsou nezbytné pro normální funkčnost ženských pohlavních orgánů, pro uchování pevnosti kostí, zdravého srdce a mozku. S přibývajícím věkem se v těle žen tvoří stále méně a méně estrogenů a pravidelné cykly středního věku poměrně náhle mizí.

Výsledky klinických testů nasvědčují, že fytoestrogeny, jako je resveratrol, jsou možnou náhradou steroidních estrogenů v hormonové náhradní terapii, a to jak z hlediska prevence a terapie osteoporózy, tak i dalších zdravotních problémů, spojených se stárnutím.

Byl uveřejněn velký počet prací o účinku fytoestrogenů na potlačení klimakterických syndromů, zahrnujících návaly horkosti, bušení srdce, bolesti hlavy, noční pocení a další postmenopauzální rizika. Menší výskyt rakoviny dělohy, vaječníků a prsu v asijských zemích se připisuje vyššímu obsahu fytoestrogenů v tamější stravě.

Je to přirozeně se vyskytující fytoalexin (rostlinné antibiotikum). Je obsažen v řadě rostlin a rostlinných plodů, jako jsou slupky grapefruitu, v červeném víně a zejména v kořenech čínské byliny Polygonum cuspidatum.

Resveratrol pomáhá udržovat normální estrogenní aktivitu, vyrovnává kolísání nálady, pomáhá udržovat dobrý zdravotní stav kardiovaskulárního systému a kostí a pomáhá předcházet předčasnému stárnutí.